728b.gif

70 let od mnichovských událostí

29.09.08 23:33 | Politika | autor: MichMach (profil) | Čteno: 2628x |
Nic mocUjde toPrůměrDobréVýborné (Žádná hodnocení)

mnichovPřed 70. lety došlo k historickému mezníku našich československých dějin. Z noci 29. na 30. září se sešli němečtí, italští, francouzší a angličtí zástupci v Mnichově, aby vyřešili „československý problém“.

V naší tehdejší rebublice žilo nespočet národností. Vedle Čechů a Slováků, zde také měli svůj domov Němci (přes 3 miliony), Maďaři, Poláci, a Rusíni. Zvýšená míra nacionalismu, značně podpořená hospodářskou krizí, dokázala hlavně zradikalizovat české Němce. Ti se již jednou těsně po vyhlášení republiky v roce 1918 neúspěšně pokusili vymanit z tisícileté hranice českého státu. Nové snahy o rozbití Československé republiky ve 30. letech získaly značného spojence v expanzivní politice Adolfa Hitlera. Ten využil otázku Sudet na mezinárodním poli.

Evrospké velmoci, zmítané vnitřními problémy, si nepřáli nový vojenský konflikt. Toho si byl dobře vědom právě německý kancléř, který díky tomu slavil jeden úspěch za druhým. Bez výstřelu německá armáda obsadila Porúří (území pod správou Francie) a Rakousko. Obdobně se tomu mělo stát i s československým pohraničím.

Vyostřujícímu konfliktu se snažila naše republika čelit. Naplno budova a modernizovala svojí armáda a stavěla rozsáhlou síť opevnění. Sovětský svaz se přiřadil roku 1935 mezi naše spojence, kteří by nám šli na pomoc, při splnění podmínky pomoci i ze strany Francie, s kterou mělo ČSR dlouholetou spojeneckou smlouvu. V krizové dny dokonce došlo k zakázání NSDAP (nacionální strany českých Němců, prodloužená ruka Berlína) a rovněž k vojenské mobilizaci na obranu vlasti.

Mnichovská dohoda

Vše marně. Západní státy neměli zájem se v možném vojenském konflitku mezi Německem a Československem angažovat. Proto hledali cesty, jak mu předejít. Na podmět Anglie došlo k sešlosti čtyř mocností v Mnichově, kde se obětovalo československé pohraničí „ve prospěch míru“. Vzešlé ultimátum, Mnichovská smlouva, byla neprodleně předložena ČSR, aby se jí podřídilo.

Naše země stála před osudovým rozhodnutím, při kterém neexistovalo dobré řešení. Z vojenského hlediska jsme nedokázali vést izolovanou válku. S pomocí okolních států se nedalo počítat. Ale s případným přičleněním Polska a Maďarska k Hitlerovým vojskům ano. Tito naši sousedé se také dožadovaly nových území na úkor ČSR. Morální hledisko hovořící ve prospěch aktivní obrany bylo převáženo racionálním podřízením se mnichovskému diktátu. Vláda přenechala rozhodnutí na bedrech prezidenta Edvarda Beneše. Ten nakonec ultimátum přijal. Avšak s vidinou prohrané bitvy a ve víře v znovu obnovení republiky v čase budoucím.

Zajímavá fakta

  • Již 21. září československá vláda přistoupila na anglický a francouzský požadavek na odstoupení pohraničních oblastí s více než 50% německého obyvatelstva nacistickému Německu.
  • ČSR mělo v Mnichově své zástupce, avšak nebyli přizváni k jednání.
  • Během československé mobilizace se shromážilo 1 350 000 mužů.
  • Dvě třetiny českých Němců mobilizačního rozkazu uposlechly. 100 000 nikoli.
  • Němci disponovali 2500 tanky. ČSR mělo 350 tanků.
  • Tato událost jednoznačně ovlivnila novou čsl. zahraničně politickou orientaci na SSSR.
  • Spolková republika Německa uznala neplatnost Mnichovské dohody až v roce 1973.

Plus

Unikátní filmové záběry.

336b.gif

Líbil se ti tento článek? Ukaž ho i ostatním! Pro snadné přidání odkazu na Facebook, Linkuj.cz nebo Twitter klikni na jednu z ikonek výše a nech další, ať si článek také přečtou.

Zanechat odpověď