pcblog.cz

(Žádná hodnocení)

Po úspěchu z minulého roku se agentura United Music rozhodla i tento rok uspořádat halovou párty s názvem Transmission, kde samozřejmě nemohli chybět ani členové pcblog.cz crew včetně mě. Na večer 8. listopadu byl připraven lineup plný DJských hvězd, proto se zdálo, že jedinou překážkou bude cesta pro vstupenky do pobočky Ticketpro. Opak se ukázál býti pravdou hned po příchodu do O2 arény.

Po neúspěchu z minulé halovky pod taktovkou Paul van Dyka se opět potvrdilo, že United Music neumí zařídit dostatek šatnové kapacity pro tolik návštěvníků. Ano, byly zde podle jejich slibů přítomny dvě šatny, ale počet šatnářů zůstal stejný, takže hodina a půl strávená čekáním ve frontě na odevzdání hadrů vedla nejen k zmeškání vydařeného setu Michala Poliaka, ale také k mému nezměrnému nasrání.

Po tomto otřesném zážitku jsme se tedy konečně dostali na taneční parket. V tu dobu už měl rozehraný set Giuseppe Ottaviani. Tento protagonista u nás byl dle mých informací teprve podruhé a stejně jako minulý rok na festivalu Smíchoff Summer, i tentokrát předvedl povedený setík, který nás příjemně rozehřál a připravil na hlavní hvězdu večera Marcuse Schulze.

Bylo opravdu znát, že Marcus Schulz je v našich končinách velmi oblíben. Hala byla před jeho příchodem už velmi zaplněna a v davu se začaly objevovat transparenty na přivítanou – We love Marcus Schulz. Technika tohoto DJe je opravdu výjimečná, zejména se vyžívá v různých SFX efektech a piánkových pasážích, které vyzobává z nejrůznějších pečlivě vybraných tracků. Zároveň je ocenitelná jeho komunikace s publikem. Jeho soustředěné výrazy střídá často se skákáním a roztleskáváním posluchačů. Marcusova dvouhodinovka byla skvělým poslechovým zážitkem a jednoznačně se dala označit za zlatý hřeb večera.

Dalším oblíbencem českého publika je bezesporu Ferry Corsten, jeho repertoár už ale nemá s trancem moc společného. Skoro bych se odvážil tvrdit, že se jedná o stoprocentní house, což není úplně můj šálek čaje. Tuto dvouhodinovku jsem tedy věnoval spíše odpočinku a zevlování na ochozech O2 arény. Na parket jsem dorazil až těsně před koncem jeho setu, což se nakonec ukázalo být moudrým tahem.

Do té doby velmi dobrá intra mezi jednotlivými DJi vystřídalo jedno naprosto speciální a dechberoucí. Produkce neváhala těsně nad lidmi střílet oheňprskající raketky, stejně jako použít všechny přítomné lasery pro skvělou lasershow. Nutno říci, že Vission Impossible se tentokrát opravdu vytáhli a neváhali co nejvíce použít všech 11 instalovaných laserů (mimochodem 8 zelených a 3 barevné).

Rank 1, u nás ne příliš známá DJská dvojce dostala tento večer pro svůj set k dispozici pouze hodinu. Ukázali, že to pro ně není žádný problém a přenesli nás svým příjemným setem až k příchodu další, tentokráte egyptské dvojky Aly&Fila. Jelikož s jejich stylem nesympatizuji natolik, že bych byl schopen kvůli nim přemáhat svou únavu. Rozhodl jsem se lehce po půl páté vyrazit k domovu.

Agentura United Music opět ukázala v čem je opravdu dobrá. Jsou opravdu schopni zajistit vše co pořádná halová párty potřebuje. Se sestavením lineupu také většinou souhlasím. Spolupráce s VJskou agenturou Vission Impossible je velmi dobrým tahem. Nechápu proto jak je možné, že nejsou schopni zajistit více lidí na výběr kabátů v šatně, případně více menších šaten v dostatečně velkých prostorách O2 arény. Přeci není možné, aby někdo, kdo zaplatí za vstup na párty relativně velké peníze, musel čekat hodinu a půl ve frontě, aby od něj na jejím konci opět někdo vybral za uložení bundy další peníze. Opět tedy v závěrečném hodnocení opomíjím problémy se šatnou a musím konstatovat, že akce Transmission 2008 opět nezklamala.

Vyvěsit odkaz - networking