728b.gif

První prezidentská volba bez vítěze

13.02.08 20:46 | Politika | autor: MichMach (profil) | Čteno: 2358x |
Nic mocUjde toPrůměrDobréVýborné (Žádná hodnocení)

Klaus & ŠvejnarOd pátku do soboty 8.-9.ledna se na Pražském hradě konala první volba prezidenta České republiky. Utkali se v ní současný prezident Václav Klaus a ekonom Jan Švejnar.

S velkým zaujetím jsem sledoval přímý přenos prezidentské volby na kanálech České televize již před 5 lety. Můj postoj se nezměnil ani nyní. Na volbě hradního pána je stále něco poutavého. Prezidentský úřad v sobě skrývá neuvěřitelnou symboliku a kontinuitu. Již za časů panování přemyslovské dynastie na Pražském hradě Čechové vzývali nové vojvody a posléze i krále.

Pražský hrad se stal jejich trvalým hlavním sídlem. Kdo byl jeho pánem, mohl se považovat i za vládce celé země. A na tuto tisíciletou tradici modifikovalo i Československo a posléze Česká republika. Kontinuitu je třeba vidět i dnes, právě při nastolování nového prezidenta – nového pána Hradu – prvního z Čechů.

Opravdu se vždy hrálo o zvolení toho nejlepšího? Jiné, nejrůznější okruhy zájmů rozhodovaly a rozhodují. Dle ústavy třímá prezident spektrum důležitých pravomocí. Může vetovat (odmítnout) zákony schválené parlamentem, podepisuje mezinárodní smlouvy, vystupuje jako nejvyšší reprezentant státu, vypisuje volby, jmenuje soudce, rektory a funkcionáře České národní banky atd. Po zveřejnění výsledků parlamentních voleb bez jakéhokoliv omezení určuje toho, kdo sestaví novou vládu.

Nejenom pro tyto důvody má výjimečný vliv na nejdůležitější politické události.

Do páteční volby nastoupila dvojice kandidátů. Současný prezident Václav Klaus, plně podporovaný rodnou ODS a většinou lidovců, a ekonom Jan Švejnar, navržený zelenými a těšící se podpoře ČSSD a nezávislých senátorů. Přes čtyři hodiny trvaly projevy poslanců, senátorů a prezidentských kandidátů.

Poté následovala nekonečná vřava o způsobu volby. Zastánci tajného hlasování (zvláště ODS) argumentovali tradicí a větší demokratičností. Odpůrci (zbylé parlamentní strany) hovořily o přání veřejnosti a nutnosti předejít zákulisní korupci. K tomu snad tolik: dle ústavy ČR může se volit jak veřejně tak tajně. Tedy, oba způsoby jsou rovnocenné. Vskutku, tajnost hlasování v tradici převažuje. V celé historii pouze volba T. G. Masaryka r.1918 a V. Havla r.1989 byla veřejná. Tajnost hlasování umožňuje nezávislé rozhodnutí volitelů na stranických sekretariátech. Jenže při vzpomínkách na volby minulé a rovněž na praxi, která měla být užita i nyní, se tento způsob zdá při nejmenším úsměvný. I přes tajnost docházelo nejrůznějšími metodami k monitoringu, jak kdo hlasuje.

Václav KlausČili, za celou debatou kolem způsobu hlasování se skrývala jen čistá účelovost. Švejnarovci neměli důvěru ve vlastní volitele. Strach z uskutečnění druhého mandátu současné hlavy státu se stal natolik akutní, že jedině veřejné hlasování tomu mohlo zamezit. Jenže tímto krokem se mohli rovněž připravit i o hlasy z řad oficiálních Klausovců. Čímž by mohlo dojít k oslabení vlády. Vůbec otázka setrvání Topolánkova kabinetu se s volbou velice prolnula. Po kritickém projevu M. Bursíka na adresu Klause se v řadách ODS zvednula hlasitá nevůle. Díky mikrofonům nám televize přinesla mnoho zajímavých neoficiálních výstupů. Mezi nimi i emoční výlev I. Langera, v kterém častoval právě Bursíka urážlivými přirovnáními a dokonce výhružkami. Až komicky působila zmatenost předsedajícího M. Vlčka. Jeho roli mu nebylo třeba závidět. Nacházel se mezi dvěma ohni. Ze své funkce měl nezpochybnitelné právo navrhnout způsob volby, o kterém se mělo hlasovat. Po případném odmítnutí jeho návrhu je automaticky přijat druhý způsob. Z toho plyne, že díky nejednotnému postoji parlamentních komor byl jeho návrh odsouzen k nezdaru. Mohl tak dle svého (spíše na pokyn své strany – ČSSD) navrhnout nežádoucí způsob volby, a tím vlastně docílit druhého způsobu. Ač obklopen členy z ODS, potěšil jistě J. Paroubka svým výběrem.

Proto nakonec uspěla veřejná volba. Následovala dvě rychlá kola volby, kde se už konečně volil prezident. Úspěch zvolení se nečekal – ani jeden z kandidátů neměl v obou komorách vyloženou většinu, která k vítězství je třeba. Klaus uspěl v senátu, kde ODS má většinu (z 81 senátorů má 41) a Švejnar zvítězil v poslanecké sněmovně. V třetím kole volby se hlasy sčítají a na výhru je třeba 141 hlasů při účasti všech zákonodárců. Veřejné hlasování nám ukázalo rozložení sil. Klaus dostal hlasy od ODS, většiny lidovců, 2 přeběhlíků a 2 nezávislých senátorek. Švejnara naopak podržela ČSSD, zelení, komunisté, většina nezávislých senátorů a několik lidovců. Pár volitelů nehlasovalo – právě jejich hlasy se stávaly klíčové pro třetí kolo. K němu však v pátek nedošlo. Vlček totiž ukončil zasedání. Již předtím odsouhlasili volitelé konec jednání na 21 hodinu. Několik minut scházelo do oné hodiny. Atmosféra se dala krájet. Vlček ještě ani nestačil zveřejnit výsledky z druhého kola a už zástupci ODS tlačili na zahájení třetího kola. Nejistí zástupci ČSSD snažili oponovat a odvolávat se na své dřívější ustanovení, že v 21h schůze skončí. Vlček schůzi ukončil. Zřejmé je, že měl předsedající přečíst výsledky, tím by se také naplnil čas. První volební den = zmatek, nepřipravenost, napětí.

Druhý den odstartovala nezávislá senátorka (volila Klause) ukazující výhružnou SMS. Obdobných případů se ukázalo více. Mně popravdě přijde podivné, že by někdo chtěl zákonodárce těmito praktikami přesvědčit, aby podporovali druhého kandidáta. Tohle chování má za následek jen utvrzení volitele ve svém hlasování. Proto se domnívám, že obdobné činy měly za cíl opětovnou podporu Václava Klause.

Havel a ŠvejnarI kdyby si člověk myslel, že hlavní pozornost by měli strhávat prezidentští kandidáti, mýlil by se. Za mediální hvězdu sobotního dne se dá označit Paroubek se svými fotečkami, kterými napadl zástupce ODS, že se snaží přitáhnou jeho poslance do Klausovského tábora. Akci bych po výpovědi aktérů označil za kachnu, kdyby však dotyčný poslanec neskončil v nemocnici pro celkové vyčerpání.

Jednání se znovu protahovalo. Už jsem ani nevěřil, že se odvolí. Proto mě překvapilo konání se třetího kola. Výsledek: Klausovi chyběl jediný hlas ke zvolení. Švejnar se potácel o mnoho hlasů za ním, díky slibované nepodpoře KSČM.

Druhá volba se má konat tento pátek. Kandidáti zůstávají. Ze všeho plyne, že jakýkoliv protikandidát Klause nemůže být zvolen bez komunistů, kteří si to plně uvědomují, a proto lavírují. Dokonce ze spekulativních důvodů navrhli novou kandidátku, europoslankyni Janu Bobošíkovou. Podporu Švejnara jsou ochotni vyměnit za nepodpoření stavby amerického radaru na našem území. Přes všechno rozhodující budou hlasy nehlasujících jedinců a lidovců. KDU-ČSL si uvědomila svou cenu a chytře Klausovu podporu vyměnila za navrácení církevního majetku. Někomu se může zvedat žaludek z takového kupčení, ale musíme si stále uvědomovat, že se jedná o politiku. V ní jsou takovéto praktiky na denním pořádku.

Na druhou stranu známé případy, kdy se nabízela přímá finanční úplata za podporu Klause, to bezpochyby můžeme označit za korupci.

Veřejnost se k celé události postavila velice negativně, brala jí jako nedůstojnou. Mně popravdě nejvíce vadila nepřipravenost v procedurální oblasti. Jinak bych moc politikům nevyčítal. Ostatně, podobné praktiky jsou v našem parlamentu běžné. Politické prostředí se jen více poodkrylo a přiblížilo k lidem.

Na závěr věřím, že chování Langera a zjevné projevy politické korupce nebudou zapomenuty, nastane vyšetřovaní a vyvodí se z něj patřičné důsledky. Dále doufám, že si politici vezmou páteční a sobotní zkušenost k srdci, aby následná nová volba proběhla ve větší profesionalitě a v rychlejším tempu. Za světlou skutečnost považuji perfektně zvládnutou práci České televize, která události skvěle zprostředkovávala a komentovala. Za zjevné považuji smělé našlápnutí Václava Klause ke konečnému vítězství.

336b.gif

Líbil se ti tento článek? Ukaž ho i ostatním! Pro snadné přidání odkazu na Facebook, Linkuj.cz nebo Twitter klikni na jednu z ikonek výše a nech další, ať si článek také přečtou.

Zanechat odpověď