728b.gif

PLAY! A Video Game Symphony

24.04.08 17:00 | Kultura | autor: DXP (profil) | Čteno: 54086x |
Nic mocUjde toPrůměrDobréVýborné (Žádná hodnocení)

PLAY!Včera se mi podařilo něco neuvěřitelného. Brouzdám si tak po fórech a najednou vidím nevinně vypadající thread s oznámením, že „dnes večer se v Rudolfinu koná koncert na téma hudby z počítačových her„.

O to krásněji zněl dodatek, že díky malé účasti se pořadatel rozhodl zrušit původní vstupné 400 Kč. Slovo tedy dalo slovo a večer jsem se vypravil s dvěma svými kamarády za kulturou.

Dlužno podotknout, že na „vážnou hudbu“ (tzn. orchestr s dirigentem) jsem se vydával poprvé, potešilo mě tedy ujištění, že tentokrát netřeba společenský oděv (hlavně nepřijít jako trhan), což jsem vzhledem k hektickému odpoledni a umístění koncertního sálu uvítal. Mé obavy, že s obyčejnými kalhotami a Prison Break trikem způsobím nějaké faux pas, vzaly za své při prvním pohledu na několik dredatých maníků ve foyer – díky kluci :).

Samotné představení začalo proti původnímu plánu o půl hodiny později. Nejsem hudební znalec, stejně tak jsem nehrál většinu her, kterých se večer týkal, moje dojmy proto budou dosti laické. Každá skladba byla vždy představena dirigentem, první na řadu přišel výběr z Commodore 64. To byla jen rozehřívací část, po které nastoupily důvěrně známé tóny ze hry Super Mario Bros. Jednalo se samozřejmě o stylizaci, přesto však orchestr dokázal překvapit a z této na první pohled lehké hudby dokázal vytvořit velmi zajímavé dílo. Po známém instalatérovi zazněly variace na téma her jako Alien Breed, Lemmings či Turrican II. Hudba byla také doprovázena korespondující projekcí, takže nikdo nemohl být na pochybách, že tahle legrační pasáž nepatří k ničemu jinému než lumíkům a naopak svižná část je dedikována stařičkému Turricanovi.

Pong

Po oldies přišla první pecka 21. století – Battlefield. Na tu si dirigent pozval speciálního hosta Ronyho Barraka hrajícího na Darbuku. Hudba s výraznými bubny tak, jak ji často slýcháváme ze soundtracků k válečným filmům od Hanse Zimmera, dostala s exotickým bubnem úplně nový rozměr a stala se tak prvním objektem dlouhého aplausu. Po BF přišel celkem nevýrazný Super Mario Galaxy následován tématem ze hry Sonic the Hedgehog. Ježek Soník mě mile překvapil a ač jsem tuto hru hrál pouze jednou (kdysi demo Sonic 3D), k promítaným průletům modrého ježka se hudba velmi hodila.

Ježoura vystřídala další polovojenská záležitost, Metal Gear Solid, následovaná mně neznámou hrou Kingdom Hearts. Co dodat, MGS nesoucí se v podobném duchu jako Battlefield nenechala žádnou hlavu v sále chladnou. Poslední skladbou před přestávkou byla hra The Elder Scrolls IV: Oblivion. Rázné a mohutné tóny tentokrát ustoupily klidné náladě evokující fantasy svět a prozkoumávání všech jeho zákoutí.

Po krátké pauze přišla skladba, jejíž název bohužel nebyl zmíněn, to mi ale velmi záhy přestalo vadit, protože z úst dirigentových vyšlo sousloví, na které jsem se třásl celý večer – World of WarCraft. Asi nemá cenu nosit dříví do lesa; soundtrack tak důkladně naposlouchaný nemám, nicméně zazněly celkem 4 skladby a jsem si zcela jistý, že třemi z nich byly Legends of Azeroth, Song of Elune a Stormwind. Při druhé zmíněné jsem měl na chvíli chuť vyskočit a začít křičet. Poslechnout si MP3 a pak slyšet kouzelné drnkání harfy doprovázené éterickým ženským hlasem… škoda srovnávat. Stejně tak poslechnout si naživo sbor doprovázející vaše oblíbené pasáže dává tomuto soundtracku úplně jiný rozměr. Určitě jsem ale nebyl sám, kdo se cítil podobně – aplaus byl mohutný. Nakonec dirigent s úsměvem dodal „This is always fun to play“.

WoW bylo vystřídáno dalšími zvučnými jmény – Silent Hillem a HALO. První jmenovaná hra začala kytarou, kterou po chvilce následovala i její elektronická kolegyně. Byl jsem nejdříve rozčarován, když se ale následně přidal zbytek orchestru, obavy byly pryč a já si užil další pěknou stylizaci. HALO mi bylo ve foyer doporučeno kamarádem s tím, že hlavně v novějších dílech jsou perfektní instrumentální skladby. Možná i proto mě právě tato hra příliš neoslovila. Ale ani tentokrát jsem naštěstí nebyl sám.

Cello

Po HALO následoval mně naprosto neznámý titul Castlevania. Pro tuto hru si dirigent pozval také hráče na varhany (chvilku jsem přemýšlel, co je myšeleno tím „organ“ :)). První polovinu skladby se zdálo, že varhanník byl přizván zbytečně, o to více však dával o své přítomnosti vědět v polovině druhé. Jedna mohutná pasáž střídala druhou a když už jsem si myslel, že to lepší nebude, mávl dirigent taktovkou a zbytek orchestru čekající v pozadí mě vyvedl z omylu. Po WoW asi nejlepší zážitek večera.

Další dvě skladby patřily hrám Super Shinobi a Lost Odyssey. První skladba byla celkem kratičká (asi dvě nebo tři minuty) a nebyla nikterak výrazná. Druhá píseň byla údajně premiérou (živou) pro tuto Xbox 360 hru. Tato mě kromě jiného i dost překvapila svou krvavou projekcí, kdy celé video bylo tvořeno víceméně jen nelítostnou řeží pod planoucím nebem. To vše samozřejmě doprovázeno odpovídající hudební kulisou.

Závěrečným titulem na programu byla známá MMORPG Guild Wars. Ani tentokrát jsem neměl žádná očekávání, a byl jsem proto mile překvapen, jaké všechny skvělé soundtracky jsem si nechal ujít. Konkrétní vzpomínka na tématiku se mi bohužel vytratila.

Mario

Po GW následovala klasická standing ovation a řekl bych, že si to hudebníci, sbor i dirigent bez debat zasloužili. Když jsem se opět ocitl v předsálí, můj první dojem byl asi takový, že bych za to těch 400 Kč klidně i zaplatil – opravdu by to stálo za to. Současně jsme při odchodu odevzdávali krátký dotazníček s otázkami ohledně tohoto večera. Hodnotil jsem maximálním počtem bodů, neodpustil jsem si ale do kolonky „Jaké hry vám zde chyběly?“ vyplnit legendární kousky jako Total Annihilation, Dungeon Siege 2, Heroes of Might and Magic 3, Settlers 2 a když o tom tak teď přemýšlím, mohl jsem tam napsat ještě Diablo (první díl). No nevadí, snad příště.

Rád bych se všem omluvil za své laické líčení tohoto kulturního zážitku, v hudbě kovaný nejsem, natožpak v té vážnější. Přesto však doufám, že alespoň ti z vás, kteří hudbě z her holdují tak jako já, si z tohoto článku něco málo odnesli; a ti, kteří odřekli mé pozvání jen proto, že se jim zrovna moc nechtělo, teď zpytují svědomí. CD/DVD, které vznikne z včerejšího natáčení, by mělo být k dispozici v průběhu června 2008. Současně nás dirigent také upozornil, že záznam bude také v HD kvalitě, takže by se snad v dohlednu mohlo svítat i na nějakou tu BD placku.

Další informace jsou k nalezení na last.fm, Wikipedii (s kompletním přehledem hraných skladeb) a také oficiálních stránkách projektu.

336b.gif

Líbil se ti tento článek? Ukaž ho i ostatním! Pro snadné přidání odkazu na Facebook, Linkuj.cz nebo Twitter klikni na jednu z ikonek výše a nech další, ať si článek také přečtou.

8 odpovědí na článek PLAY! A Video Game Symphony

  1. Škoda, že nikoho neadpanlo vyfotit tatednka Eminky, jak vypade1 upravenfd těsně před spanedm ))Celfd vedkend byl fažasnfd, mysledm, že ze1sluhou všech zfačastněnfdch. Dedky. J.

  2. What a pleasure to find someone who thinks through the issues

  3. That’s the smart thinking we could all benefit from.

  4. I found myself nodding my noggin all the way through.

  5. Finding this post has answered my prayers

  6. Whoa, things just got a whole lot easier.

  7. A perfect reply! Thanks for taking the trouble.

  8. Dude, right on there brother.

Zanechat odpověď