Děcka jsou v pohodě (The Kids Are All Right, 2010)
(Žádná hodnocení)
Znáte ten pocit, když dokoukáte film, od kterého jste raději vůbec nic nečekali (protože kdybyste něco čekat museli, měli byste spíš obavy než napjatě pozitivní vyhlídky) a ono to dopadlo až překvapivě dobře? Dominantní pak je hlavně ten pocit, že jste sebrali „odvahu“ a věnovali čas sledování něčeho, na co byste se jinak pravděpodobně vůbec nepodívali, a stálo to za to. Mimochodem – výběr je teď v kině opravdu tristní…
Nejpíš je potřeba předeslat, že daná filmová kategorie (drama/komedie) není mým obvyklým šálkem čaje, takže jsem dost pravděpodobně přehlédnul řadu žánrových klišé a jinde tisíckrát viděných scén – mohu jen neposkvrněně popsat, co jsem viděl ;-).
Nic (Annette Bening) a Jules (Julianne Moore) jsou lesbický pár – a tak dobře zahraný, že tomu okamžitě věříte. Jelikož chtěly obě mít děti, obrátily se na umělé oplodnění a anonymně darované sperma. Po úspěšném pokusu se Nic narodí dcera Joni (Mia Wasikovska). Když Joni dospěje, dostává možnost rozhodnout se, zda prostřednictvím kliniky kontaktovat svého biologického otce, sama však tuto možnost nechce využít. Přemluví ji k tomu její o tři roky mladší bratr Laser (Josh Hutcherson; jehož prozměnu měla Jules), neboť by neznámého chtěl potkat, ale musel by na příležitost sám čekat tři roky do osmnáctin. 
Pokračování »
Žádné komentáře