pcblog.cz

(1 hlasů, prům.: 4.00)

Rozhodl jsem se vytvořit krátký volný seriál týkající se problematiky audia a videa v počítači. Články budou orientovány na méně pokročilé uživatele a budou mít především za cíl vnést trochu světla do zamotaného světa kodeků, filtrů, encoderů, bitrates a dalších pojmů.

Odborníci přes problematiku zajisté odpustí jistou míru nepřesností v rámci udržení srozumitelnosti běžnému čtenáři. Dnešní, úvodní, díl bude celkem stručný a měl by objasnit, jak je to s formáty souborů, které se na svém počítači či „MP3 přehrávači“ většinou snažíte spustit.
Pokračování »

Žádné komentáře

(Žádná hodnocení)

V prvním díle této minisérie jsme se věnovali teorii systémů pro správu projektů. Dnes si ukážeme jeden z těchto systémů nazvaný Trac a také si povíme, jak jej jednoduše zprovoznit.

Úvodní poznámka – autor tohoto článku je pouze linuxový nadšenec, zdaleka neovládá GNU/Linux tak detailně, jak by si přál, tudíž je příhodno mu odpustit nepřesnou terminologii a také vzít v potaz, že v případě problémů s tímto návodem vám možná nebude s to pomoci.
Pokračování »

Žádné komentáře

(Žádná hodnocení)

Následující minisérie článků bude zaměřena na ty z vás, kteří se věnují programování či tvorbě kódu obecně. Vyvíjení webové stránky nebo aplikace je proces, který může být velmi jednoduchý (statický web, jednoúčelový program) a naopak se může jednat o komplexní projekt, na kterém se podílí mnoho lidí a očekává se od něj vysoký výkon, velká modularita a uživatelský komfort.

Účelem tohoto textu bude vás seznámit se softwarem, který může takový vývoj značně ulehčit a zpřehlednit. Na úvod jen lehce zabrousíme do teorie a řekneme, že problematice tvorby nějakého komplexního programu či informačního systému je zasvěcena disciplína zvaná Softwarové inženýrství.

Je velice rozsáhlá a pokrývá nejrůznější statistické závěry, metodiky a poznatky, podle kterých je efektivně možno řídit vývoj velkého projektu – ať už po stránce personální (tj. rozdělení rolí v týmu), či programové (fáze vývoje softwaru). Z důvodů právě této obšírnosti nebudeme zabíhat do detailů a spokojíme se s faktem, že existuje mnoho teorie k tomu, jak se takového úkolu zhostit správně.
Pokračování »

Žádné komentáře

(1 hlasů, prům.: 5.00)

Máte-li, stejně jako já, server na Debianu, určitě na Vás dříve nebo později bude nějaký webdeveloper chtít aby vaše PHP podporovalo funkce pro práci s obrázky jako je například imagerotate(). Bez nich totiž nelze provozovat většinu captcha ověřovačů.

Jednou cestou je složitá rekompilace celého PHP s použitím upraveného modulu GD. Druhou možností je použití předkompilovaného balíku s touto knihovnou, tu vám já dnes nabízím.
Pokračování »

1 komentář

(Žádná hodnocení)

Kdo provozuje nějaký ten webový server v nějaké neveřejné síti s přístupem k Internetu, určitě mi dá za pravdu, že je občas potřeba znát veřejnou IP adresu, ze které je server dostupný z Internetu. Zjištění této adresy s nainstalovaným grafickým rozhraním X není stejně jako ve Windows žádným problémem.

Stačí si v internetovém prohlížeči otevřít jednu ze stránek, která se daným problémem zabývá (např. whatismyip.org). Pokud máme ale k dispozici pouze linuxí shell, budeme potřebovat nějaký ten speciální příkaz, který nám tuto adresu z těchto webů v shellu vypíše.
Pokračování »

Žádné komentáře

(Žádná hodnocení)

O usnadnění práce s programem PuTTY nastavením defaultních hodnot jsem se zmiňoval nedávno. Před časem jsem se však ještě zabýval další myšlenkou. Proč vlastně tento program nenabízí uživateli použití oblíbených klavesových zkratek? Trošku jsem pokoukal po internetu, až jsem narazil na zajímavou utilitu, která nám používání PuTTYny trochu zpříjemní.

A to nejen v tomto směru. Nabídne nám uložení často navštěvovaných sessions do stromové hierarchie. Přiřazení „horkých kláves“ k nejčastěji používaným a také možnost otevření všech sessions v dané sekci stromu.
Pokračování »

Žádné komentáře

(1 hlasů, prům.: 5.00)

Jako administrátor několika linuxových serverů je jedním ze mnou nejčastěji používaných prográmků Putty. Ten se používá pro terminálovou komunikaci přes SSH, Telnet a případně také pomocí sériového portu RS232. Čím dále tím častěji terminálová komunikace používá kódování UTF-8, je ho tedy potřeba pokaždé nastavit na správnou hodnotu.

Program Putty umožňuje nastavení defaultních hodnot, které se pak nastaví při každém spuštění programu. Postup však není úplně intuitivní, najdete ho v tomto článku.
Pokračování »

Žádné komentáře

(Žádná hodnocení)

Mnoho z vás jistě provozuje svůj vlastní webový server s operačním systémem Linux. I když máte nainstalovaný a rozchozený webový server včetně PHP můžete narazit na potřebu spouštět některé PHP skripty přímo z příkazové řádky. Nejčastěji tato potřeba vzniká ve chvílil, kdy potřebujete pravidelné spouštění skriptu automatizovat pomocí démonu cron.

Jak jsem již avizoval, budete k tomu potřebovat doinstalovat PHP intepretor. Ten je dostupný pro distribuce využívající balíkovací systémy předkompilovaný. Instalace je tedy jednoduchá, interpretor pro PHP5 se nazývá php5-cli, pro PHP4 je to php4-cli.
Pokračování »

Žádné komentáře

(Žádná hodnocení)

V tomto dalším pokračování série o SSH navážeme na předchozí vysvětlení architektury protokolu a začneme s nastavováním samotného sshd serveru. Po dočtení tohoto článku, byste měli znát většinu možností konfiguračního souboru serveru ssh. A to zejména pro použití k přihlášení heslem nebo přihlášení kombinací klíčů.

Postup, jak tyto získané informace využít v praxi pro konfiguraci těchto přihlašovacích metod, si necháme na nějaký další kousek textu z mé tvorby.
Pokračování »

Žádné komentáře

(Žádná hodnocení)

V minulém článku jsme si popsali jak nainstalovat balík OpenSSH, během instalace došlo k automatickému spuštění démona sshd se základní konfigurací. To nám umožňuje bezpečné připojení k serveru s použitím uživatelského jména a hesla. V tomto pokračování si přiblížíme architekturu protokolu SSH a pokusíme se pochopit, k čemu jsou dobré jednotlivé podporované druhy ověřování.

Je více důvodů, proč je protokol SSH tak úspěšný a bezkonkurenční po tak dlouhou dobu. Nejvýznamnějším je od počátku dobře navržená struktura. Celý protokol je rozdělen na 3 vrstvy, které mezi sebou komunikují. Pokusím se dále jednotlivé vrstvy rozebrat teoreticky.
Pokračování »

Žádné komentáře